CONGREGATION
MELECH YISRAEL OF TORONTO
|
|
WEEKLY TORAH PORTION |
|
CONGREGATION
MELECH YISRAEL OF TORONTO |
||
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Při čtení PARAŠI (oddílu čtení z Tóry) na tento týden jsem objevil hned dvě pozoruhodné myšlenky, s nimž bych vás chtěl nyní blíže seznámit. Ta první je obsažena v následujících dvou úryvcích z Písma: Vajikra (Leviticus) {1:1} I zavolal Hospodin Mojžíše a promluvil k němu ze stanu setkávání: {1:2} "Mluv k synům Izraele a řekni jim: Když někdo z vás přinese dar Hospodinu, přinesete svůj dar z dobytka, ze skotu nebo z bravu. {1:3} Jestliže jeho darem bude zápalná oběť ze skotu, přivede samce bez vady. Přivede jej ke vchodu do stanu setkávání, aby došel zalíbení před Hospodinem. (Ekumenický překlad) Vajikra (Leviticus) {2:1} Když někdo přinese Hospodinu darem přídavnou oběť, bude jeho darem bílá mouka. Poleje ji olejem, vloží na to kadidlo {2:2} a donese ji Áronovcům, kněžím. Kněz z ní vezme plnou hrst bílé mouky s olejem i všechno kadidlo a jako připomínku ji na oltáři obrátí v obětní dým. Jako oběť ohnivá bude libou vůní pro Hospodina. (Ekumenický překlad) V obou těchto úryvcích z Písma, které se nacházejí v paraši Vajikra, si můžeme povšimnout, že ve spojení s přinášením KORBANOT (obětních darů) je použito slovíčko „když“. Z toho můžeme usuzovat, že oběti pro HA-ŠEM (doslova „to Jméno“, Hospodina), ať už se jedná o oběti za hřích či jiné, např. děkovné, nemohly být přinášeny tehdy, když se někomu zrovna zachtělo. Ha-Šem totiž ví, že nikdo z nás není odolný proti hříchu. Hřích je totiž nedílnou součástí našeho padlého stavu, a tak přinášení korbanot se nemohlo řídit libovolným „pokud“, ale muselo se řídit nutností, jež je správně vyjadřována výrazem „když“. Kohelet (Kazatel) {7:20} Na zemi není jediný spravedlivý, který by konal dobro a nehřešil. (Překlad 21. století) Šaliach Šaul (apoštol Pavel) tuto výpověď znovu opakuje v Berit Chadaša (doslova „smlouvě obnovené“ či „nové“, tzv. Novém Zákonu), kde čteme: Romim (Římanům) {3:23} všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva. (Překlad 21. století) Jelikož dnes není možné zachovávat původní řád přinášení korbanot z důvodu, že byl ze svého místa odstraněn BEJT HA-MIKDAŠ (doslova „dům té svatyně“, Chrám), v němž se tyto oběti přinášely, mnoho věřících, týká se to hlavně těch z křesťanských církví, má za to, že „obětní řád“ už byl zrušen. Ale pravý opak je pravdou. Nyní je totiž naším korbanem Ješua, a to jednou provždy. Vzhledem k tomu, že Ješua je teď v nebesích a sedí po Otcově pravici, probíhá „obětní řád“ takto: V případě, že zhřešíme, ale vyznáme svůj hřích v jeho jménu, je odpovídajícím korbanem za hřích, který jsme spáchali, samotný Ješua. Hlavní myšlenka spočívá v tom, že vyznání hříchu a pokání by měly hrát důležitou úlohu v životě každého věřícího i nadále. Stejně jako v dobách, kdy zde stál svatostánek či Chrám a nikdo nemohl přinášet svůj korban, teprve až se mu zrovna zachtělo, nemůže ani dnes nikdo vyznávat svůj hřích a činit pokání ve spojení s Ješuou ha-Mašiach, coby naším korbanem jednou provždy, až se mu zachce. Věřící totiž musejí žít životem, jehož součástí je vyznání každého hříchu a činění pokání. „Když“ zhřešíme, a to se stává nám všem, musíme ha-Šem přinést korban, který je pro něj přijatelný – a tím korbanem je v současné době Ješua ha-Mašiach! Ta druhá pozoruhodná myšlenka se nachází zde: Vajikra (Leviticus) {4:1} Hospodin promluvil k Mojžíšovi: {4:2} "Mluv k synům Izraele: Když se někdo neúmyslně prohřeší proti některému z Hospodinových přikázání a dopustí se něčeho, co se nesmí, učiňte toto: {4:3} Prohřeší-li se pomazaný kněz, poskvrní vinou všechen lid. Ať tedy za hřích, jehož se dopustil, obětuje Hospodinu mladého býčka bez vady jako oběť za hřích. (Překlad 21. století) Být ve vedení s sebou nese obrovskou zodpovědnost. Výše čteme, že hříchy, kterých se dopouští KOHEN HA-GADOL (velekněz), poskvrňují vinou celý lid. Já to beru tak, že stejná věc platí pro vedení jakéhokoliv společenství věřících dodneška. Vedoucí jsou ti, kdo zastupují celé společenství před Ješuou. Jsou zodpovědní za to, co vyučují a káží. Nejhorší na tom všem je to, že následky jejich hříchu se nutně projevují také na lidech, které vedou – na stádu, za které jsou zodpovědní! Pokud člověk ve vedení smilní, pak se začne smilstvo objevovat i mezi ostatními členy společenství. Pokud se vedoucí znečišťuje prohlížením necudných obrázků či čtením o podobných věcech (pornografií), pak je velmi pravděpodobné, že se ve společenství vyskytnou i další lidé, kteří se namočí do stejného hříchu. Na stavu celého společenství se odrazí i to, jaký vztah mají vedoucí se svými manželkami a jak vedou své rodiny. Způsob, jakým se vedoucí chovají k pokladním v obchodních domech, má přímý vliv na duchovní stav celého společenství. Stejně tak, pokud vedoucí učí bludy, pak také to se projeví na duchovním stavu společenství. Hříchy, kterých se dopouští vedení, nebudou bez důsledků pro celé společenství. Vždyť čteme, že hřích kohena ha-gadol přinesl vinu na celý lid. Proto vyzývám každého, kdo je ve vedení, aby žil příkladným způsobem životem, a když už ne kvůli sobě, tak ať tak žije alespoň kvůli lidem, které vede. Protože ani já nejsem dokonalý, mám jednu takovou modlitbu pro případ, že bych se nějakým způsobem prohřešil, ať už jsem něco špatného udělal nebo řekl záměrně nebo neúmyslně. Nechci, aby se můj hřích odrážel na celém společenství. Ta motlitba zní takto: „Otče, prosím tě nepočítej mé hříchy proti těm, které vedu.“ Baruch HaShem Rabbi Ya'acov Farber |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Site Design Copyright © 1999- Congregation
Melech Yisrael All rights
Reserved |
