Šemot (Exodus) {21:2} "Když koupíš hebrejského otroka, ať u tebe slouží šest let, ale sedmého roku ať zadarmo odejde na svobodu. {21:3} Jestliže přijde sám, odejde sám; jestliže měl ženu, odejde s ním i jeho žena. {21:4} Jestliže mu jeho pán dal ženu a ta mu porodila syny nebo dcery, zůstane žena s dětmi u svého pána a on odejde sám. {21:5} Jestliže ale otrok prohlásí: ‚Miluji svého pána, svou ženu a své syny, nechci odejít na svobodu, ' {21:6} pak ho jeho pán přivede před Boha; přivede ho ke dveřím nebo k veřeji, probodne mu ucho šídlem a on zůstane navždy jeho otrokem. (Překlad 21. století)

Jistě vám, podobně jako mně, již někdy probleskla hlavou tato otázka: Jak je možně, že ha-Šem (doslova „to Jméno“, Hospodin) dovolil, aby si lidé kupovali jeden druhého? Pokud ano, pak jste si možná, podobně jako já, lámali hlavu také tímto: Proč musel být otrok, který se po uplynutí šestileté služby rozhodl u svého pána zůstat, přiveden k veřejím dveří domu a mělo mu být probodnuto ucho šídlem?

Některé druhy otroctví v biblických dobách neměly téměř nic společného s tím, co si pod pojmem otroctví představujeme dnes. Navíc podle Bible se nikdo neměl dostat do takového úpadku, že by nemohl splácet to, co si vypůjčil. Písmo totiž vyžaduje, aby ten, kdo se k něčemu zavázal, svůj závazek splnil. Proto když si od někoho půjčuješ peníze nebo si něco kupuješ na úvěr, měl bys svůj závazek považovat za slib, který musíš splnit. Pán totiž neuznává neplnění slibů a závazků.

Bemidbar (Numeri) {30:2} Mojžíš promluvil k náčelníkům izraelských pokolení: "Hospodin přikázal toto: {30:3} Když se muž zaváže Hospodinu slibem nebo přísahou, nebude moci své slovo zrušit; učiní přesně to, co slíbil. (Překlad 21. století)

Jenže i v biblických dobách se lidé zadlužovali úplně stejně, jak je tomu dnes. Jsem si jist, že takoví rolníci za půjčku ručili nadcházející úrodou nebo že v době neúrody dávali kvůli půjčce do zástavy své pozemky anebo svá rolnická vybavení, jakým bylo například dobytče zapřažené do pluhu. Pokud se však stalo, že z nějakého důvodu nebyli schopní svou půjčku splatit, nemohli jen tak jednoduše vyhlásit úpadek, kterým by své závazky zrušili.

Vyhlašování úpadku je totiž poměrně novodobý vynález, který se využívá teprve asi čtyři sta let. Podle Božího slova však takovým způsobem dluh nelze rušit, protože vše má být řádně vyrovnáno. Jak se tedy mělo postupovat, když někomu splácení dluhů přerostlo přes hlavu? Ha-Šem vskutku pamatoval také i na takovéto případy a přikázal, že dlužník měl svůj dluh splatit tím, že se měl svému věřiteli prodat do otroctví. Protože však ha-Šem zná dobře, jak zkažené srdce lidé mohou mít, omezil dobu, po kterou má takový otrok svému věřiteli sloužit. Vše tedy, co mohl věřitel od takového dlužníka vymáhat, bylo šest let práce s tím, že svému dlužníkovi zajistí ubytování a stravu a bude s ním zacházet slušně, jak předepisuje Tóra. Po uplynutí šestiletého období nesměl majitel svého otroka propustit na svobodu jen tak, ale musel ho vybavit dostatečným množstvím prostředků k tomu, aby mohl svůj život začít znovu jako nezadlužený člověk. Jelikož není žádná jiná možnost, jak by se dalo dluhy smazat, kromě toho, že se věřitel slituje, Písmo upozorňuje dlužníky na tuto skutečnost:

Mišle (Přísloví) {22:7} Boháč panuje nad chudáky, dlužník je věřitelovým otrokem. (Překlad 21. století)

Z těchto slov je zřejmé, že Bible nepovzbuzuje člověka k tomu, aby se zadlužoval.

Ještě jedno poučení z paraši (oddílu čtení z Tóry) na tento týden si můžeme odnést v souvislosti s otrockou službou. Pokud se člověk, který musel sám sebe prodat do otroctví, aby tím splatil svůj dluh, rozhodl, že by z nějakého důvodu chtěl zůstat u svého pána, mohl tak učinit, ale v tom případě si musel nechat probodnout ucho šídlem u veřejí dveří domu. Tímto se zavazoval k tomu, že bude žít u svého pána do jeho či své smrti v postavení otroka. Zde se však vynořuje otázka: Proč mělo dojít k probodnutí ucha zrovna u veřejí dveří domu?

Šemot (Exodus) {12:22} Pak vezměte svazek yzopu, namočte jej do misky s krví a tou krví potřete nadpraží i obě veřeje. Nikdo z vás nesmí až do rána vyjít ze dveří svého domu, {12:23} neboť Hospodin půjde bít Egypt. Když spatří nade dveřmi a na obou veřejích krev, mine Hospodin ty dveře a nedovolí zhoubci vejít do vašich domů a ranit vás. (Překlad 21. století)

Benej Jisra’el (členové izraelské pospolitosti) zažili opravdové otroctví a porobu od Micrim (Egypťanů). Jak jsme však četli výše, svobodu získali tak, že potřeli veřeje svých domů krví beránka. Z toho vyplývá, že není a nikdy nebylo vůlí ha-Šem, aby jeho lid znovu sloužil někomu jinému, než jemu samotnému. Proto, když si někdo dobrovolně zvolil, že bude sloužit nějakému člověku, byl přiveden ke své vlastní potupě ke dveřím domu svého pána na znamení toho, že ten muž nebo ta žena jedná v rozporu s vůlí ha-Šem. Potupné to bylo zvláště proto, že veřeje, u nichž bylo takovému člověku propíchnuto ucho, jsou obrazným vyjádřením veřejí, které byly v Micrajim (Egyptě) potřeny krví beránka kvůli získání svobody a ne uvržení do otroctví.

Site Design Copyright © 1999- Congregation Melech Yisrael All rights Reserved
Congregation Melech Yisrael; 272 Ranee Ave. Toronto, Canada. M6A-1N6 Tel: 416-785-7612 - Fax: 416-785-9414
This site is maintained by the faithful support of its contributors. Donate online; Join our free e-mail group (Here)
A Torah centred Messianic Jewish יהודים משיחים Congregation, Toronto, Ontario, Canada / Services in Spanish / En Español e Ingles.
An ever changing Messianic Jewish website till King Mashiach Yeshua comes back!!!
אנחנו רוצים משיח עכשיו  / МЫ ХОТИМ МАШИАХА СЕЙЧАС
WE WANT MASHIACH NOW / QUEREMOS AL MASHIAJ YA
יחי אדוננו מורנו ורבינו מלך המשיח לעולם ועד
Moshiach Now
ישוע המשיח