Berešit (Genesis) {25:27} Chlapci vyrostli a Ezau se stal mužem znalým lovu, mužem divočiny, zatímco Jákob byl spořádaný muž a zdržoval se doma. {25:28} Izák si oblíbil Ezaua, neboť mu chutnala zvěřina, ale Rebeka si oblíbila Jákoba. {25:29} Jednou, když Jákob uvařil kaši, přišel Ezau z pole celý vyčerpaný. {25:30} Ezau tehdy Jákobovi řekl: "Dej mi přece hlt toho červeného, tady toho červeného jídla, vždyť jsem vyčerpaný!" (A proto se mu říká Edom, Červený.) {25:31} Jákob navrhl: "Prodej mi teď hned své prvorozenství." {25:32} "Vidíš, že skoro umírám!" odpověděl Ezau. "K čemu je mi prvorozenství?" {25:33} "Hned teď mi to tu odpřisáhni!" řekl mu Jákob. Ezau mu to odpřisáhl a prodal své prvorozenství Jákobovi. {25:34} Jákob pak dal Ezauovi chléb a čočkovou kaši, ten se najedl a napil a pak vstal a odešel. Tak Ezau pohrdl prvorozenstvím. (Překlad 21. století)

Jak velký hlad asi Esav (Ezau) měl, když říkal, že skoro umírá? Nikde přece nečteme, že by ho z jeho lovecké výpravy přinesli nějací záchranáři na nosítkách. Naopak se dozvídáme, že se z výpravy vrátil sám a po svých. Opravdu tedy byl tak blízko smrti, jak říkal? Spíše je to tak, že to Esav přeháněl, když Ja‘akovovi (Jákobovi) odpověděl: „Vidíš, že skoro umírám!“

I když netuším, jak dlouho byl Esav (Ezau) na své výpravě bez jídla, přesto mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že ani čtyřicetidenní půst nemusí člověka přivést k hranici smrtelného vyčerpání. A může to potvrdit i má manželka, s níž jsem se již mnohokrát postil dva nebo tři týdny a nikdy jsme se k této hranici ani nepřiblížili. Kdyby by Esav dlouhou dobu bez vody, pak by se jeho řeč snad dala brát vážně. Takové tři dny bez vody by totiž i za nenáročných podmínek mohly mít vážné následky. Bez jídla by však Esav jistě vydržel i čtyřicet dní a stále by byl zdráv.

Nemám nejmenší pochyby o tom, že z výše uvedeného úryvku jasně vyplývá, že Ezav (Ezau) se svého prvorozenství vzdal dost lehkomyslně, když vyměnil své právo prvorozenství za jídlo jen proto, aby ukojil svůj hlad. Ostatně svého bratra Ja‘akova (Jákoba) obvinil z podvodu teprve poté, až ho dostihla tíha skutečnosti a on si uvědomil, čeho se vlastně dopustil, totiž že se lehkomyslně vzdal hodnotné věci.

Berešit (Genesis) {27:34} Když Ezau uslyšel slova svého otce, dal se do hrozného křiku a s nesmírnou hořkostí žádal otce: "Požehnej mně! Mně také, otče můj!" {27:35} Ten však odpověděl: "Tvůj bratr přišel se lstí a vzal ti požehnání." {27:36} Tu zvolal: "Tak proto dostal jméno Jákob, Podrazák! Vždyť mě už dvakrát podrazil: vzal mi prvorozenství a hle, teď mi vzal i požehnání!" Potom se zeptal: "Copak ti nezbylo žádné požehnání pro mě?" (Překlad 21. století)

Zde musím znovu nadhodit otázku: „Jak hladový tehdy Esav (Ezau) vlastně byl?“ Opravdu si myslím, že Esavova slova: "Vidíš, že skoro umírám!" byla ve skutečnosti jen pouhým zveličením toho, co právě prožíval. Jsem si jistý, že jste i vy, podobně jako já mnohokrát, někdy v životě prohlásili: „Umírám hlady!“ a přece jste ani zdaleka nebyli blízko smrti. Toto rčení jste prostě použili jen proto, abyste dali patřičně najevo, že máte hlad jako vlk. Věřím, že Esav tehdy svými slovy myslel totéž. Přesto je udivující, čeho všeho je člověk, který není ukázněný, kvůli kousku žvance schopen se vzdát a co všechno je ochoten udělat, jen aby ukojil touhu po jídle. Sám dobře vím, jak je těžké odříct si jídlo během půstu. Vždy když se postím, stojí mě to mnoho úsilí v sebeovládání a bez důvěry v Boha bych si půst vůbec neuměl představit. Proč zde zmiňuji důvěru v Boha? Protože vždy, když se postím, má to svůj přesný důvod. Obyčejně buď prosím o vyřešení nějaké své osobní potřeby nebo se přimlouvám za jiné. Nikdy bych ten půst nevydržel, kdybych nevěřil, že to, co dělám, může Boha přimět k odpovědi. Bez této víry bych nemohl zvítězit nad svou chutí k jídlu.

Když dnes slyšíme o výsadě prvorozenství, tak si ji většinou spojujeme s nějakým dědičným podílem v podobě peněz nebo jiného majetku. Avšak Bůh, který sice i tyto věci zahrnuje do těchto výsad, má na paměti spíše duchovní záležitosti a jde mu především o náš vztah k němu. Proto když Bible v dnešní paraši (oddílu) pojednává o výsadě prvorozenství, vrhá ve skutečnosti světlo na Esavův (Ezaův) duchovní stav a na to, jak na tom byl ve svém vztahu s Bohem. To, co Esav prodal, byl jeho duchovní vztah s Bohem. Ja‘akov (Jákob) byl možná pletichář, ale mnohém víc to byl duchovní člověk, který měl s Bohem vztah, a právě tato skutečnost je v Písmu vykreslena těmito slovy: „Jákob byl spořádaný muž a zdržoval se doma.“ Esav byl naproti tomu bezbožný a v tom tkvěla jeho potíž.

Dědictvím každého věřícího člověka je Bůh, který dává výsadu prvorozenství. Když Esav (Ezau) odmítl výsadu prvorozenství, odmítl tím Boha. A tato skutečnost je patrná dodnes tím, že jeho potomstvo stále uctívá nepravého boha. Výstižně to vyjádřil pisatel listu Ivrim (Židům), když napsal:

Ivrim (Židům) {12:15} Dávejte pozor, aby se někdo nepřipravil o Boží milost a aby se nerozbujel nějaký kořen hořkosti, který by nakazil a poškodil mnohé. {12:16} Ať se z nikoho nestane nevěrník nebo bezbožník jako Ezau, který prodal své prvorozenství za jediný pokrm. (Překlad 21. století)

Každý by si nyní měl položit tyto otázky: Jak moc si cením Boží přítomnosti ve svém životě? Je něco, co by mě mohlo přimět k tomu, abych se svého vztahu s Bohem vzdal?

Site Design Copyright © 1999- Congregation Melech Yisrael All rights Reserved
Congregation Melech Yisrael; 272 Ranee Ave. Toronto, Canada. M6A-1N6 Tel: 416-785-7612 - Fax: 416-785-9414
This site is maintained by the faithful support of its contributors. Donate online; Join our free e-mail group (Here)
A Torah centred Messianic Jewish יהודים משיחים Congregation, Toronto, Ontario, Canada / Services in Spanish / En Español e Ingles.
An ever changing Messianic Jewish website till King Mashiach Yeshua comes back!!!
אנחנו רוצים משיח עכשיו  / МЫ ХОТИМ МАШИАХА СЕЙЧАС
WE WANT MASHIACH NOW / QUEREMOS AL MASHIAJ YA
יחי אדוננו מורנו ורבינו מלך המשיח לעולם ועד
Moshiach Now
ישוע המשיח